Březen 2014

Maska

31. března 2014 v 16:01 | Angela |  55 básní
Další báseň do projektu... Zítra se můžete těšit na 13. kapitolu ŽZO.

Maska

Chvíle ticha,
samota zůstává,
faleš
v děsivém úsměvu.

Zatažená obloha,
černé mraky,
smutek
zůstane na pospas.

Realita uzavřená
před bariérou
zábran,
nepronikne.

Chtít a přitom
stát nad
propastí
a snít.

Falešný úsměv
plný nenávisti,
lhostejnost,
zastíraná maska.

Vteřina

30. března 2014 v 17:36 | Angela |  55 básní
Zdravím,

tentokrát mám připravenou báseň s názvem Vteřina, je to 9. téma projektu 55 básní. Opět jsem ji částečně psala v hodině přírodopisu, jak inspirativní hodina. Doufám, že se vám bude aspoň trošku líbit. Jinak, ples jsem přežila, děkuji za povzbudivé komentáře, dopadlo to celkem dobře (možná jsem to trošku pokazila, ale nikdo se nesmál, což je fajn :D). Přeji příjemné počtení a krásný zbytek (těch pár hodin :D) víkendu!


Vteřina

V podobě myšlenek
na povrch vyvěrají.
v útržcích vzpomínek,
které se nevracejí.

Zůstanou
a vracet se nebudou.
Nejsou realitou,
ale událostí minulou.

Jako den, hodina,
nekonečná minuta.
Jediná vteřina
všechno změnila.

Nic není jako dřív,
čas přináší,
ale i bere, víc
vzpomínek unáší.

Jediná vteřina
a změní se svět.
Děsivá hlubina,
uvadlý květ.

Nekonečnou vteřinu
nech odejít do neznáma,
zbyde čekajíce sama,
v obvinění pro nevinu.


Blogové plánování I.

28. března 2014 v 16:03 | Angela |  Ohledně blogu
Omlouvám se, že v poslední době moc nenavštěvuji vaše blogy a nepíši články. Jsem doslova vyčerpaná, mám toho až moc. Ve škole jsme každý den nacvičovali na taneční vystoupení na školní ples, který je dneska, jsem docela ve stresu, jak to dopadne, těším se, až to budu mít za sebou a konečně od toho bude klid. Taky teď snažím učit a musím dělat absolventskou práci (na kterou jsem doposud úplně kašlala), takže místo článků a recenzí budu muset psát právě ji. Jako téma jsem si vybrala školní výlet do Vídně a zjistila jsem, že mě o tom vlastně psát nebaví. Kdyby to třeba nebylo do školy, ale nějaký článek na blog, tak by mě to možná i bavilo. Už se k tomu musím dokopat.

Jsem ráda za tak velký zájem o rozhovory. Zatím jsem se ještě nikomu neozvala, snad to udělám během víkendu, omlouvám se, že mi to trvá. Děkuji za vaše přihlášky.

Přemýšlím nad tím, co udělám s povídkami na blogu. Nestíhám psát, možná znáte ten pocit, kdy jste tak vyčerpaní, že už nemůžete udržet notebook a psaní vám ubírá energii. Po odtančení na plese se ze všeho nejvíc těším na postel a spánek. Zpátky k povídkám, asi je budu muset pozastavit (pokud je tedy nezačnu přepisovat), a až napíši více kapitol do zásoby, začnu je zveřejňovat. Asi to bude nejlepší. Nechci přepisovat všechny, asi jenom AN, ale budou pozastavené. Samozřejmě, že s ŽZO žádná změna nebude, s Ilonkou budeme psát a publikovat dál, brzy vás čeká další kapitola.

Taky se chci více věnovat projektům, s básním i hororům. Zatím nemám rozepsanou žádnou recenzi, ale do budoucna jich pár plánuji. No, uvidíme. Nebudu to už tolik okecávat a shrnu to, co mám tedy ohledně blogu v plánu:

- začít přepisovat AN

- psát kapitoly ostatních povídek

- recenze

- ozvat se zájemcům o rozhovor a vymýšlet otázky

- povídky do projektu about half-minute horrors

- básně do projektu 55 básní

- fotografie

Rozhovory

23. března 2014 v 7:00 | Angela |  Rozhovory

Chtěla bych se vrátit k tomuto projektu, který jsem měla zavedený na svém starém blogu. Baví mě vymýšlet různé otázky a dozvídat se něco zajímavého, pokud máte zájem, chcete-li ostatním představit sebe, svůj blog a koníčky nebo vás baví odpovídat na otázky, neváhejte a přihlaste se k rozhovoru.

Recenze: Hledání Aljašky

22. března 2014 v 12:07 | Angela |  Recenze knih


Autor: John Green
Originální název: Looking for Alaska
Originální vydání: Penguin Group, 2005
Nakladatelství: Knižní klub, 2013
Počet stran: 254

Anotace: Románový debut dnes už známého Johna Greena je strhujícím vyprávěním o dospívání a hledání sama sebe. Šestnáctiletý Miles, posedlý sbíráním posledních slov významných osobností a touhou hledat "velké Možná", je spíše outsiderem mezi svými vrstevníky. Jeho život získá zcela novou podobu, když přejde na internátní školu Culver Creek. Zde se rychle spřátelí se svérázným spolubydlícím a okouzlující, naprosto nepředvídatelnou Aljaškou Youngovou. Okamžitě je vtažen do světa, kde se porušují školní pravidla, pořádají různé večírky i provokace. Miles ožívá v dennodenním kontaktu s novými kamarády a stále víc miluje fascinující Aljašku. A tak vývoj směřuje k okamžiku, kdy se všechno nečekaně navždy změní... Živý, naléhavý a nekonečně dojemný příběh. Americkou knihovnickou asociací byl zařazen mezi deset nejlepších knih pro dospívající.

Ticho

20. března 2014 v 20:35 | Angela |  55 básní
Báseň do projektu nakonec přidávám už dnes, doufám, že se vám bude líbit. Napsala jsem ji ve velmi záživné hodině přírodopisu místo kreslení vzniku meandrů. Zítra budu spát u kamarádky, ale v sobotu mám v plánu zveřejnit recenzi na Hledání Aljašky, chtěla bych ji ještě trošku upravit. Přeji hezké počtení a předem pěkný víkend!

Ticho

Ticho a klid,
nechat jít
nástrahy, které
nejsou celé.

Roztříštěné
na tisíc kousků,
neposkládatelné
do tupých mozků.

Složité chápat
nepochopitelné
a hledat
nehledané.

I v tichu,
které mlží
celou pravdu,
kterou střeží.

Ticho je útrpné
doufání,
že se něco změní.
Ticho je krásné.

Projekt: 55 básní

19. března 2014 v 22:33 | Angela |  55 básní
Sice jsem tvrdila, že se tohoto projektu nakonec nezúčastním, vlastně ani nevím proč. Rozhodla jsem se, že do toho nakonec půjdu, témata mě moc lákají, jsou hodně zajímavá. Autorkou projektu je Lillen A. Blake, více informací se můžete dozvědět zde. A už hurá k tématům! Možná se divíte, proč mám některá témata už odškrtnutá, je to tím, že jsem tyto básně dřív psala pro tento projekt, tak je jen k rubrice přiřadím. Taky musím podotknout, že nebudu psát básně přesně po tématech, ale na přeskáčku podle momentálních myšlenek. Už se těším, až se do projektu pustím. Na příště mám připravenou báseň na 7. téma- Ticho.


3. Pro kamaráda, kamarádku
4. Na tvůj běžný den
5. Hořkost a sladkost
6. Filmová scéna
8. Ráj
9. Vteřina
10. Katastrofa
11. Sladký čas
12. Všechno má svůj konec
13. Hádky, slzy, trápení
14. Slzy
15. Oběť, obětovat se
16. Soud
17. Na břehu řeky
18. Ztracení
19. Poprvé
20. Bumerang
21. Perly a rubíny/ Slzy a krev
22. Stranou světa
23. Pryč
24. Nech odejít
25. Happyend
26. Růžová a černá
27. Černobílá
28. Odtržená
29. Lež
30. Maska
31. V pasti
32.Sbohem/ Dopis na rozloučenou
33. Polibek pošlu ti
34. Úspěch, co zabil lásku
35. Láska, co se nevyvedla
36. Plameny
37. Vítr (ať ti odpoví)
38. Je čas/ Nastal čas
39. Dcera
40. Matka
41. Otec
42. Syn
43. Zrádce
44. Chystejte kameny
45. Svatební šaty
46. Čas rozhodnutí
47. Zvolila jsem
48. Babičce
49. Vesnice
50. Pohled (poslední, první, poslaný, proradný, záhadný,...)
51. Nevinnost
52. Ukolébavka
53. Boj za...
54. Rebel(ie)
55. Když se květy koupou v rose

Recenze: Národní satanista

15. března 2014 v 20:56 | Angela |  Recenze knih

Autor: Erlend Erichsen
Originální název: Nasjonalsatanisten
Originální vydání: 2008
Nakladatelství: Host, 2012
Počet stran: 188
Počet kapitol: 6 (s podkapitolami)

Anotace: Koncert skupiny Gorgoroth inspiruje dva mladíky k tomu, aby založili vlastní blackmetalovou kapelu. Jak už je zvykem, oba vystupují pod pseudonymem. Vinterblod je umělec s násilnickými sklony a touhou ovládat druhé. Je ztělesněním nejextrémnějších osob, které na norské metalové scéně působí. Naproti tomu Ljåvolda zajímá muzika jako taková, od všech ideologií se distancuje, ale časem zhoubnému vlivu Vinterbloda přece jen podléhá.
Příběh kapely Stormvold se odehrává v Bergenu devadesátých let dvacátého století, kdy se formovala tamní obávaná blackmetalová scéna a black metal se z malé uzavřené komunity rozšířil do obecného povědomí. Erlend Erichsen toto prostředí důvěrně zná a dokonale rozumí myšlení a chování lidí, o nichž píše - těch, kteří blackmetalu podřídili celý život.

14. 3. 2014

14. března 2014 v 18:17 | Angela |  Sřípky ze života
Je to zvláštní, doufala jsem, že o jarních prázdninách konečně něco napíšu, třeba nějakou kapitolu povídky, ale zatím jsem Word ještě vůbec neotevřela. Vlastně to není zvláštní, je to normální, kdybych něco napsala, tak by to bylo zvláštní. Sice jsem napsala jednu recenzi a báseň, ale počítala jsem s tím, že toho napíšu přeci jenom více. Minule jste psali, že byste články v podobě deníčku četli rádi, tak tady jeden mám.


Krabice

12. března 2014 v 15:11 | Angela |  Myšlenky
Připadám si jako krabice.


Z rohu do rohu.

Doprostřed.

Nahoru.

Dolů.

Nechat se posunovat a shazovat.

.

Připadám si jako krabice.


Odendat víko.

Přeházet obsah.

Třídit.

Udělat změny.

Nezůstat s vrstvou prachu v koutě.