Sirentmort - 4. kapitola

14. prosince 2013 v 15:59 | Angela |  Sirentmort
Konečně jsem se odhodlala přepsat další kapitolu na blog. Co bych k ní tak mohla říct... Je hlavně o Samathiných myšlenkách. Zmatených myšlenkách... Jsem zvědavá, jak se vám bude líbit. Za jakékoli názory a krititu budu ráda.

Čtvrtá kapitola

Další dny se vlekly hrozně pomalu, bylo to úmorné. Šílené utrpení pro někoho, kdo se nechce s nikým vybavovat a jenom se snaží přežít. Také si jako šílenec připadáte, když celý den ležíte v posteli a hledíte do zdi nebo zkoumáte detail pavučin. Potom se na chvíli zvednete, najíte se dle možností a opět ulehnete. Nemůžete dělat nic, no dobře, jenom hledět, spát, jíst a ležet. Možnost, že bych si mohla s někým povídat, pro mě není moc vyhovující způsob, jak si zpestřit stereotyp a brzy přišli i ostatní na to, že si se mnou moc nepopovídají.


Nebyla jsem sama, kdo moc nemluvil. I Adam na tom byl podobně. Z té čtveřice mi byl nejsympatičtější. Nevím, co v tom bylo, asi ta tajemná málomluvnost, měl i takové zvláštní kouzlo v očích, které měly barvu studánky. Té nejprůzračnější studánky, jakou si dokážete představit. A ten zasněný výraz, kéž bych uměla číst myšlenky. Ostatní se mezi sebou normálně bavili, ale většinou to byly takové malichernosti, udivilo mě, že vůbec neřeší útěk, který by měl být na prvním místě.

Mnohem více mě udivilo, že mě vlastně zajímá, proč tu ostatní jsou a jestli si také myslí, že se tu děje něco divného, ale připadalo mi trapné se k tomu vracet a už vůbec jsem nechtěla rozebírat podivné výkřiky Maare ´iv´ livri a jejich význam. Pokud bych však chtěla znát osudy ostatních, musela bych rozebrat i ten svůj a to by se mi určitě nelíbilo. Už teď mě musejí brát jako blázna a tímto bych tomu rozhodně neubrala. Sama jsem si připadala divná, před očima se mi každou noc promítal obraz zakrvácené Kim ležící v rudé louži. Nebyl to zrovna příjemný pohled. Pořád jsem si musela prohlížet své ruce a šaty, jestli nejsou od krve. Mike mě jednou zahlédl a zatvářil se hodně vyděšeně a podezřívavě, radši jsem hned sfoukla svíčku, aby se dál nemusel dívat na moji vyděšenou tvář.

Připadala jsem si jako páté kolo u vozu a taky jsem mezi Melisou, Mikem, Jakem a Adamem páté kolo u vozu byla. Cítila jsem však, že s Adamem si rozumím, i když jsme si nepovídali. Měla jsem zvláštní pocit, jakoby předem mnou ostatní něco tajili a vítězila myšlenka, že to souvisí s útěkem. Bylo to jasné, nevěřili mi, stejně tak já jim. Kdo by taky věřil podezřele vypadající dívce s vyděšeným výrazem, která neustále kontroluje, jestli nemá ruce a šaty od krve.

Měla bych vypadnout a to co nejdřív, dokud mi neuniknou moji přátelé vozu, a já, jakožto páté kolo nebudu mít šanci, protože vše začne být více hlídané. A mají šanci oni? Může se jim to podařit? Jestli ta šance existuje, doufám, že je velmi nízká. Pokud je pravda to, co se říká, ze Sirentmortu se uniknout nedá. Má prý nepřekonatelné hranice, nikdo netuší, co si pod tím má představit. Mé předpoklady jsou takové, že Sirentmort má jakousi bránu, která se otvírá v určitý čas, než by se někomu podařilo přijít na to, kdy přesně, obři by ho do té doby stihli zabít. Jedině, že by v tom zahrálo nějakou roli štěstí, které neexistuje.

Ano, v Sirentmortu jsem podruhé, problém je v tom, že si nepamatuji vůbec nic. Jenom pár útržků a informací. Další problém je v takový - netuším, kdo mi ty informace podal, ale nacházejí se v mé mysli.. Jsem vážně cvok, blázen… Copak si to jenom namlouvám? Je to divné, jako by se zastavil čas, nebo neexistovala nějaká minulost a přítomnost.Nevím, jestli žiji v přítomnosti, nevím, co se děje. Prostě jsem tu byla, prostě tu jsem, i když se to zdá jen jako sen. Pokaždé se budím v bezvědomí se ztrátou paměti, nechápu to.

Na ten první pobyt v Sirentmortu si nevzpomínám vůbec, nechápu, jak jsem se sem dostala. Logiku by dávalo to, že jsem se už jednou pokusila o útěk, jinak bych netušila nic o bráně a další některé podrobnosti. Ano, už jsem uhodila hřebík na hlavičku. Tedy… možná. Pár věcí by to ale vysvětlovalo, a tak bych měla být spokojená (ani omylem). Ale to já nejsem, děsí mě ta nejistota. Co když je to všechno úplně jinak? Co když se jednoho dne probudím a všechno bude jinak? Co když všechno začne zase od znova? Jsem vážně cvok…

Jednou, když jsem se probrala z obvyklého snu, zděšená představou, že se mi ten sen zdá ve snu… musela jsem se ušklíbnout a následně si zkontrolovat ruce. Zaslechla jsem tichý šepot a podle hlasů jsem okamžitě poznala Melisu s Mikem. Nastražila jsem uši a snažila se oddechovat stejně jako při spánku.

"Víš jistě, že to vyjde?" Šeptala Mell svým pisklavým hlasem.

Vždyť víš, že nevím, ale musíme se aspoň pokusit… Jinak..."

"Jinak? Jinak co?"

"Bude pozdě…"

"Myslíš jako…, že ta nová se pokusí uniknout a my už potom nebudeme mít šanci?"

"Přesně tak, bude pozdě…"

"A proč ji nevzít s sebou?" Promluvil náhle Adam a mně se dech snad úplně zastavil.

"Myslím, že tohle jsme už úplně vyřešili, ne? Měl bys být rád, že tě tu nenecháme." Mell úplně změní tón a Mike si povzdechne, Jake dál potichu chrápe.

"Já… nechci ji tu nechat" Řekne a otočí se ke zdi. Je sice tma, ale ví, že ti dva stoprocentně pozvedli obočí a nechápavě zakroutili hlavou.

Potěšilo mě to a sobecké je, že to nebylo ani překvapivé, myslela jsem si, že Adam bude na mojí straně, ale co mi dávalo tu jistotu? Mám tomu vůbec věřit? Možná bychom mohli uniknout spolu… Hned jsem se na tuto myšlenku snažila zapomenout, neměla bych nikomu věřit, ať už bude vypadat co nejvíce sympaticky. Nevěřím ani sobě
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Milča Milča | Web | 14. prosince 2013 v 17:32 | Reagovat

I ty sv....! :D
Oni by jí tam normálně nechali !:D
Zastav je Angel, dej jim do tlamy! :D

2 Calla Calla | 15. prosince 2013 v 13:22 | Reagovat

To jsou takový... :D Oni ji tam nenechají! Že ji tam nenechají?! Nesmí! :D Fakticky dobrá kapitolka. :)

3 Angela QuickBow Angela QuickBow | E-mail | Web | 16. prosince 2013 v 20:15 | Reagovat

Kritiku? Tak ak sa toto dá skritizovať, potom si vlastnoručne podrežem krk! Je to úžasné! :) ^^

4 Kačíí Kačíí | Web | 18. prosince 2013 v 19:08 | Reagovat

Úžasná kapitolka, v žádným případě jí tam nesmjí nechat :) :D

5 Wiky Dream Wiky Dream | E-mail | Web | 20. prosince 2013 v 19:26 | Reagovat

skvěla kapitola, doufám, že jí tam jako nenechají.. :-(

6 Angela Angela | Web | 22. prosince 2013 v 15:36 | Reagovat

Moc vám děkuji. :) No sama nevím, jestli ji tam nechají. :D Ale už pracuji na další kapitole...

7 Charlie Charlie | E-mail | Web | 27. prosince 2013 v 19:04 | Reagovat

Tak som rád, že som si mohol prečítať ďalší diel poviedky.
A som zvedavý, ako sa im podarí uniknúť a či sa im to vôbec podarí. A hlavne ma zaujíma, prečo tam bola už predtým a prečo si nič nepamätá (určite im tam robia lobotómiu)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama