Výstřednost

19. listopadu 2013 v 17:24 | Georgina
Jenom sama v koutě sedím,
do temného prázdna hledím.
Nemám na nic náladu,
život svůj radš zahrabu.

Do mysli si nevidím,
ani když louč rozsvítím.
Jenom jedno velké temno,
hluboké též nedohledno.

A není to všechno jedno?
Ať je pořád černé temno.
Potřebuji světlo k životu?
Posvítí mi na mou hodnotu?

Ztrácím sebe, ztrácím svět
a nejhorší na tom jest,
že je mi to jedno,
ať je tady pořád temno.

Stejně jednou umřeme,
je to tak a ne, že ne.
V pekle se setkáme s temnými anděly,
kteří nás nezklamou, budeme veselí.

Ráda ztrácím čas
výstředním myšlením.
Bere mi to hlas,
s mým přemýšlením.

Možná mám výstřední názory,
zvyšuji si tak obzory.
Připadám si jako blázen,
který z ničeho nic spadl na zem.

Výstřednost, ta je mi blízká,
v hloubi se mi po ní stýská.
Každý člověk je nějakým způsobem výstřední,
i když to navenek není k poznání.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 mrtvyptak mrtvyptak | Web | 19. listopadu 2013 v 18:17 | Reagovat

stav mysli.
jestli  to pises ty,tak krasa

2 Georgina Georgina | Web | 20. listopadu 2013 v 18:46 | Reagovat

[1]: Všechny básně na tomto blogu jsem psala já. :) Díky. :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama