Spácháno nedočkavostí

19. listopadu 2013 v 17:19 | Georgina |  Poetická duše
Až mě zas uvidíš,
utíkej na stranu.
Snad mě už nespatříš,
pokakaždé ti uhnu.

Není to podle předpokladu,
spáchal jsi na mě velezradu.
Nesnažíš se patřit do mého života,
na řadu přichází hluboká samota.

Snads rozumněl,
těm černým myšlenkám.
Nebo jsi zapomněl,
že dřív jsi chodil k nám.

Sama jsem říkala,
že ke mně nepatříš.
Jenom jsem myslela,
že mi to vyvrátíš.

Nechtěla jsem takhle přemýšlet,
slzy mi vytrysknou zpod víček.
Nedočkavost mi v tom bránila,
vlezla mi do hlavy a já se zbláznila.

Zvědavost na tvoji reakci,
zakončila to v trápivou akci.
Vrať se, všechno ti vysvětlím,
není snad konec všem naším obětím.

Neslyšíš, nevnímáš,
jako bys nebyl.
Já křičím, vzpomínám,
na časy, kdy jsi se nezlobil...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama