Královna temna

20. listopadu 2013 v 19:06 | Georgina |  Poetická duše
S každým temným přízrakem,
schováváš se s náznakem
touhy lidské hrdosti,
v srdci kapka krutosti.

Za silnou vrstvou kajalu,
schováváš svou pravou tvář.
Vyhýbáš se pocitu,
ať neztratíš tu vnitřní zář.

Jsi jen hloupá, malicherná,
za soumraku kráse věrná.
Královna temna kouzlem propletená,
za nekalé hříchy k bohu odvedená.

Co povíš na svoji obhajobu,
proč zradilas temno?
Nastal čas k tvému proslovu,
kde je tvé věrno?

Stojíš a hledíš do svého temna,
kde nejsi vítaná, už nelze jednat.
Necítíš dar od své bohyně,
byl ti už odebrán, v té noční hodině.

Došly ti slova,
s nimi i mluva.
Co řekneš na svoji obhajobu?
Už ubývá čas u nočního dubu.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama