Blázen

19. listopadu 2013 v 16:53 | Georgina |  Poetická duše
Před očima ti běží staré vzpomínky,
které už jsou dávno bez zmínky.
Všechno vidíš přímo před sebou,
i když to má realitu dávno za sebou.

Stále tě považují za blázna,
hledícího jenom do prázdna.
Minulost utkvěla v paměti,
dávat ji najevo nesměti.

Zavřená ve sklepení prohřešků,
mezi náporem posměšků
Hledíc v místnosti bez oken,
hledajíc okno pro pohled ven.

Jsi prý jen blázen,
nepatříš na zem.
Nechtějí, abys spatřila světlo světa,
zavřejíc ve stínech, s šedí skvetla.

Bez jídla, bez vody,
patřičné pohody.
Jen s pouty na rukou,
s myslí krutou.

Byla bys úplně normální,
prý ti v tom nikdo nebrání.
Život zmařily až jejich stíny,
už nikdy nenatrháš šťastné kopretiny.

Nevzbudíš se s paprsky slunce,
ani na zelené louce.
Jen divadlo budeš hrát,
med kolem pusy si mazat nechávat.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama