Andělé noci - 3. kapitola

20. listopadu 2013 v 19:40 | Georgina |  Andělé noci

Třetí kapitola

Sen nebo realita?

Světlo úplňku prosvítalo přes háčkované záclony, do pokoje a na posteli utkvěl stín. Hlasitě tikající hodiny ukazovaly půlnoc, což oznamovala i kostelní věž. Monica spala tvrdým spánkem, ale dalo by se říct, že i přesto byla vzhůru. Měla velmi reálný sen, který se jí zdál jako skutečnost.


V celém tom tichu se pohnul tmavý stín a nějaká postava, které nebylo vidět do tváře, vstoupila dovnitř s takovým zvláštním půvabem, jako by se vznášela. Okno za sebou nechala otevřené, rozhlédla se po místnosti a opatrně vyprostila Monicu z peřin, ta si však nic z toho nepamatovala...

Najednou sama stála v lese, zábly ji bosé nohy, měla na sobě pouze noční košili. Cítila značný chlad, ale snažila se ho nevnímat. Kde se to jenom ocitla? A hlavně, jak se tu ocitla? Vůbec nic nechápala. Když se už trošku rozkoukala, uvědomila si, kde je. Tohle je přeci Měsíční les a tudy by měla vést cesta k Měsíčnímu rybníku. Najednou si byla jistá, že by se měla vydat právě tím směrem.

Byla zvyklá na to hluboké ticho, ale toto bylo až moc strašidelné. Nikdy se v noci po lese nepotulovala, ve dne to bylo lákavější. Počkat, ale co tu vlastně vůbec dělá?! Proč si je tak jistá, kam má jít? Není to náhodou jenom sen? Uvědomí si, že to je nemožné, aby se tu v noci potulovala, přeci není náměsíčná... Nebo snad ano? Štípne se do tváře a potom i do rukou a zjišťuje, že se jí to opravdu nezdá. Jestli je tohle realita, tak dost nepochopitelná. Kdyby přeci byla vzhůru, tak by sem musela dojít po svých. Jedině, že by byla náměsíčná a tady se probudila...

Nechápala, proč jde zrovna k Měsíčnímu rybníku, už by se vypravila k domovu, ale v ten okamžik uslyšela tichý ženský hlas, který jí někoho připomínal. Rozléhal se snad do všech stran lesa, byl tak naléhavý, že ho nebylo možné přeslechnout.

"Monico... Monico..."

"Ano? Kdo jste?" Zeptala se do prázdna.

"To jsem já, cožpak si na mě nepamatuješ?"

"Ale kdo? Kdo jste?" Chtělo se jí odtud zmizet.

"Pojď sem a uvidíš..."

"Kde jste? Já vás nevidím, ukažte se mi."

"Jdi dál k Měsíčnímu rybníku, jsem nahoře v koruně stromů..."

V koruně stromů? Co by sakriš někdo dělal v noci v lese v koruně stromů? Bude to určitě něco zlého, něco neznámého... Nejistým krokem jde vpřed, čím dál blíž k Měsíčnímu rybníku. Nikdy nevěděla, proč se takto lesu i rybníku říká, asi kvůli měsíci, který se odráží na hladině. Je ale nějaký divný, hrozně vybledlý, skoro až bílý... Dneska už se není čemu divit, všechno je zvláštní.
"Pojď, pojď rychleji... není mnoho času." Nabádá ji ten známý a přitom neznámý hlas.

"Jsem tady u rybníka. Co mám dělat dál, kam mám jít?" Pořád ničemu nerozumí.

"Nevidíš? Tady nahoře... vpravo. Rychle šplhej nahoru, nesmí tě vidět, byl by konec..."

"Kdo mě nesmí vidět? Je tu ještě někdo další?" V koruně je opravdu něco jako stromový domek, velká krabice z dřevěných prken s otevřenými dvířky a malým okénkem. Jako na hraní pro děti, akorát hodně vysoko. Dolů je ze stromu spuštěn provazový žebřík, kterého si tu v životě nevšimla.

"Nevyptávej se a pojď... Trvalo to hodně dlouho, než jsem se dočkala..."

Musí mluvit v hádankách? Co to má znamenat? Už aby se vzbudila... Šplhání jí nešlo zrovna rychle, ale zvítězila zvědavost, chtěla co nejdřív vědět, co jí čeká. Ještě kousek a bude nahoře, ještě kousíček... Únava sílila, pokaždé chodila spát pozdě, ale nikdy se před spánkem neproháněla po lese.

"Musím mluvit v hádankách, přestanu až přijdu čas..." Řekne ta tajemná žena, jakoby dokázala číst myšlenky a věděla, co si Monica myslí.

Na sobě má černý hodně velký plášť, takže nelze usoudit jakou má postavu. Kapuce jí visí přes obličej, tvář má celou zakrytou a ještě k tomu se nedívala stejným směrem jako Monica, uhýbá před jejím pohledem.

"Nemohu ti pohlédnout do tváře, zatím ještě ne... Musí přijít ten správný čas..." Asi opravdu umí číst myšlenky. "Všechno chce ten pravý čas, řeknu ti úplně všechno, teď ještě nemohu."
Monica si to vyloží jako odpověď na myšlenku, co tady vlastně dělá. "Hlavní důvod, proč tu dneska jsi je ten, že bych ti chtěla něco předat..., ale musíš mi slíbit, že to pečlivě uschováš a přečteš si to někde v klidu, aby to někdo neviděl." Monica tuší, že si odpověď může jen myslet a tak jen přikývne. "Jsi chytré děvče, tak jak jsem předpokládala..." Podá Monice starý poměrně zažloutlý pečlivě složený papír. "Teď zavři oči, brzy vstáváš..." Přejede Monice rukou po tváři a té ztěžknou víčka. Upadá do spánku.

***

Jako obvykle ji ráno probudilo rozžhavené slunce, ale tentokrát se k tomu přidala i tupá bolest hlavy, jako kdyby celou noc nespala. Nechybělo daleko k pravdě. Zděsila se při pohledu do zrcadla, pod očima přímo svítily tmavé kruhy a pod nimi se jí nezdravě leskly oči, jako při nemoci. Nechápala, proč si na nic nepamatuje. Řekla si, že na ni něco leze.

V autobuse neměla náladu ani na otevření knihy, jenom zírala z okna. Nastoupí dnes Christian, či nenastoupí? Počítala s tím, že ho znovu uvidí, ale neobjevil se ani v autobuse, ani před školou. Dokonce ho nespatřila ani jednou ve škole při hodinách, na kterých byli oba přihlášení.

První hodinu byla čeština, kterou má Monica ráda, ale tentokrát byla úplně mimo a nevnímala.
"Jak jsme se na dnešek domluvili, každý dostanete téma, na které napíšete slohovou práci." Promlouvá k žákům učitel. "Tato řada u okna napíše slohovku na téma Ztráta času a vy ostatní máte téma Chce to čas. Tak můžete začít."

Chce to čas... Musí přijít ten správný čas... Chce to správný čas... Ten hlas, ta žena... Byl to snad jen sen? A co ten list papíru? Kam jen zmizel? Monica se začne dívat do kapes, ale pak si uvědomí, že toto oblečení na sobě neměla... tak proto měla špinavou noční košili. Jakto, že jí to ráno nedošlo?

"Slečno Windersonová, jste v pořádku? Za chvíli je konec hodiny, všiml jsem si, že jste ještě nenapsala ani čárku. Děje se něco?"

"Nic se neděje, jsem v pořádku. Jen mám dnes málo nápadů, pane profesore."

Najít ten papír... Musí najít ten papír...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama